Na druhý díl Larssonova Milénia jsem se poměrně dlouho chystal a těšil, ale okolnosti letošního léta vedli k tomu, že jsem tuto knihu přečetl až teď. Tedy více než půl roku po přečtení dílu prvního, který jsem tu recenzoval z jara t.r. Představovat Larssona asi nemá moc smysl. Zesnulý autor je již několik let jedním z nejlépe prodávaných spisovatelů nejen ve Švédsku, odkud pochází a kde se děj druhého dílu Milénia odehrává...
(Zdroj obrázku: link)
Milénium 2 nenavazuje na díl první, příběh rodiny Vangerových a ostrova Hedeby je již uzavřen. Naopak se kniha věnuje rozvíjení osudů hlavních postav z předešlého dílu, především tedy hlavní hrdinky - Lisbeth Salanderové. V úvodu knihy se dozvíme některé velmi znepokojivé detaily z jejího dětství a také s ní prožijeme rok na cestách po světě. Zhruba 200 stran se kniha věnuje rozvoji postav a jejich charakteristice. Normálně tyto kapitoly nemám moc v lásce, beru je jako nutné zlo, abych si k postavám vytvořil, pokud možno, kladný vztah. V této knize jsem ale i tyto kapitoly v podstatě hltal. Díky tomu, že postavy již známe, mě exkurz do detailů jejich života o to víc bavil a do konce knihy nepřestal udivovat (však uvidíte sami).
Hlavní zápletka knihy se však objeví až zhruba na 250 stránce, kdy jsou zabiti dva novináři časopisu Milénium (pracující na knize a článcích o obchodování s bílým masem) a z jejich vraždy je kvůli tíživým důkazům obviněna Lisbeth Salanderová. Ta se toho času skrývá na tajném místě a její "kolega" z prvního dílu Mikael "Kalle" Blomkvist rozjíždí paralelně s policií vyšetřování, které má vést k očištění Lisbethina jména. Tolik nástin hlavního děje, který je ale navíc plný zvratů a překvapení. Dlouho jsem knihu nehltal tak rychle, jako právě druhý díl Milénia.
Moje hodnocení již podle předchozích řádků nebude nijak překvapivé. Kniha se mi velmi líbila, doslova jsem ji hltal dnem i nocí (což není pravda, protože chodím na praxi, ale vy víte jak to myslím :D) a jejích více než 600 stran jsem přečetl zhruba do týdne. Docela mě pobavilo přirovnání 1. dílu Milénia k Hobbitovi z Pána Prstenů. Myšleno v tom smyslu, že Milénium 1 je také takový "boční" příběh na jehož pozadí nám spisovatel chce především představit hlavní hrdiny budoucího eposu. Po přečtení druhého dílu s tím musím souhlasit, trilogie se ubrala úplně jiným dějovým směrem a je daleko naléhavější a zajímavější.
Na závěr mohu říct, že je to jedna z nejlepších severských detektivek, kterou jsem četl. Rozhodně Vám ji doporučuji a dodávám, že po dopsání tohoto příspěvku se jdu pustit do čtení třetího (bohužel závěrečného) dílu, který mi dnes dorazil poštou domů...
P.S. Nedoporučuji Vám koukat na stejnojmenné filmy. Nejsou moc povedené, zvlášť druhý díl je bez znalosti knihy jen útržkovitým filmem, bez uceleného děje...
0 komentářů:
Okomentovat