Exkurze Krakow a Auschwitz-Birkenau (2. díl - Auschwitz-Birkenau)

Protože jsem na Vánoce bohužel onemocněl a značně tak pociťuji nedostatek čtiva (zvláště co se blogů týče), rozhodl jsem se konečně dokončit "cestopis" z mého listopadového výletu do Polska, tedy přesněji druhého dne naší cesty, prohlídky vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince (Auschwitz-Birkenau)...

Původně jsem chtěl celý článek proložit množstvím fotek, nicméně vzhledem k věcem, které se v tomto prostoru odehráli se to nehodí, a proto zde nečekejte fotky plynových komor, pecí v krematoriích, či popravčích míst, ač i tato místa jsme v Auschwitz viděli.

Na začátek je třeba uvést několik zásadních faktů. Vyhlazovací tábor v Auschwitz (Osvětimi) jsou v zásadě tři tábory, jejichž režim byl oddělený. Prvním byl tábor Auschwitz I. (typický cihlovými bloky, viz fotky), tento tábor byl původním a nejmenším. Dalším a nejznámějším pak byl tábor Auschwitz-Birkenau (Auschwitz II.), který od toho původního leží asi 3 km a jedná se o ten nejznámější a největší vyhlazovací tábor 2. světové války. Třetím táborem byl pak tábor Auschwitz-Monowitz (Auschwiz III.), který však byl po válce zcela zlikvidován a dnes je mu bohužel věnována nejmenší pozornost. Za zmínku také stojí fakt, že tábory leží mezi soutokem dvou vodních toků, které je chránili před případnými útěkáři a taky, mimo jiné, do těchto toků nacisté sypali popel z krematorií (lidský popel). Jednou z těchto řek je Wisla.

Prohlídka Auschwitz začala ráno kolem 8:00 v táboře Auschwitz I., kde se nachází prakticky veškerá expozice. Naším průvodcem byl Polák Robert Kolniak,který však uměl perfektně česky (a nutno na tomto místě zmínit, že to byl skvělý průvodce, případně ho pozdravujte). Navíc každý návštěvník zde dostane sluchátka s vysílačkou, díky nimž pak slyší výklad průvodce aniž by musel stát v jeho blízkosti. 

Expozice ukazuje život v táboře v jeho nejsurovější podobě. I průvodce se neobtěžoval fakta nijak zaobalovat, a proto jsme se, mimo jiné, dozvěděli, že průměrná doba dožití vězně v Auschwitz byla 1-3 měsíce, váha pak 35 kg. Je nutno podotknout, že se to lišilo s ohledem na dobu, kdy se sem vězeň dostal a také na pracovní pozici, kterou zastával. V závěru války Němci již nebyli schopni logisticky zvládat svůj plán tzv. "Konečného řešení židovské otázky", možnost přežití nicméně i tak byla především otázkou náhody!

Celkově jsme se dozvěděli i to, že ve zdejších táborech zahynulo oficiálně 1 300 000 lidí (nejrůznějšího vyznání a národnosti), přičemž ale reálné číslo sahalo až k 4 500 000 milionu lidí. Tento odhad u soudu vyslovil hlavní velitel zdejších táborů po většinu války - Rudolf Höss. Většina věznů zemřela ihned v plynových komorách (celkem jich bylo 5), případně při práci do 3 měsíců. Dle pana průvodce Němci byli schopni za 15 minut zavraždit 2000 lidí Cyklonem B, nicméně zpopelnění těl trvalo až 24 hodin, což je také jeden z důvodů, že se spousta lidí zachránila. Zpopelnění bylo pro Němce zárukou neexistence důkazů (proto také není přesně jasné, kolik lidí povraždili), popel sypali do Wisly, mimochodem asi 500 m pod místo, kam se Rudolf Höss chodil s rodinou v létě koupat...

Dalších podobných nechutností jsme se v průběhu exkurze dozvěděli spoustu, nemá smysl je zde rozmazávat, každý může místo navštívit, případně si o nedávné historii našich západních sousedů půjčte něco v knihovně.

Na závěr ale pár fotek:

 

Vstup do Auschwitz I. (původní cihlový tábor, cihly jsou ze zbořených domů okolních vesnic, všechny vesnice v okruhu 30 km kolem tábora byly za války zbořeny - aby se nikdo nic nedozvěděl)

Areál Auschwitz I., jednotlivé bloky. Tento tábor byl oproti Auschwitz-Birkenau považován za "luxus", neboť ve zdejších cihlových domech nebyla alespoň taková zima. I tak zde byl život ale zpravidla krátký a plný utrpení. Řádili zde nejrůznější nemoci, hlad, krysy a podobně. Průvodce také zmínil fakt, že za války zde rozhodně nerostla tráva, pokud by zde nějaká byla, vzhledem k trýznění hladem by jí někdo snědl)

Fotky věznů z tábora, zpravidla téměř nikdo nepřežil. Nejstatnější muži se dožívali 3 měsíců (od nástupu do tábora). Fotografie na začátku fungování tábora pořizovali sami nacisté, nicméně fyzická likvidace vězňů vedla k tomu, že již za pár týdnů nebyl podle fotografie člověk identifikovatelný, od té doby byl používán systém číselného tetování věznů. Tento systém pro Auschwitz navrhla a připravila všem asi dost známá firma, jednalo se totiž o IBM!

 Auschwitz-Birkenau, pohled z vnějšku...

Záchody v Auschwitz-Birkenau. Na záchod se mohlo chodit pouze 30 minut ráno a 30 minut večer, nikdy během dne/práce. Vzhledem k častým průjmům z hladu to byl další podstatný důvod pro šíření nemocí. Tento záchod sloužil pro 5 bloků, tedy 5000 lidí!

Trosky jednotlivých bloků v táboře Auschwitz-Birkenau. Domů (dřevěných) zde bylo na 300, každý z nich byl původně konstruován jako stáj pro 60 koní, posléze upraven pro bydlení 450 lidí. Reálně ho muselo obývat na 1000 lidí.

Nástupiště v táboře. Po vystoupení zde probíhala selekce. Selekci prováděl táborový lékař. Zjednodušeně řečeno, kdo šel doleva, ten šel na práci, kdo doprava, ten rovnou do plynových komor. Lékařů bylo cca 40, nejznámějším je pak Josef Mengele. Jak už ale bylo řečeno, byl jedním ze 40 doktorů. Jeho "věhlas" je dán tím, že své pokusy prováděl především na dětech. Pokusy na lidech ale prováděli prakticky všichni doktoři v Auschwitz, na těchto praktikách se podíleli i známé německé farmaceutické firmy, jako třeba firma Bayer, podle které se jmenuje německý bundesligový klub Bayer Leverkusen, ale i další...

Fotka strážní věže z nástupiště v Auschwitz-Birkenau.

Pohled na část (z daleka ne celý) tábora Auschwitz-Birkenau. Dochovalo se jen pár původních bloků.

Na závěr je třeba poznamenat, že návštěva Osvětimi je velice silným zážitkem. Vyhradil bych si na ní celý den a rozhodně bych sem nebral děti školního věku. Nejdříve tak středoškoláky. Mladší význam tohoto místa nepochopí. Také bych doporučil, abyste zde tolik nefotili. Přinejmenším na některých inkriminovaných místech. Japonský turista, který se nechal fotit s úsměvem před pecí krematoria Auschwitz I. mě velmi zklamal, ale takových tam bylo spousta, bohužel i v naší výpravě...

Návštěvu bych ale určitě doporučil, je to opravdu síla. Předtím si však o holokaustu něco přečtěte, budete pak více v obraze. Zvěrstva páchaná Němci za 2. světové války vás však i tak brutálně překvapí. Někdy jsem váhal, jestli podobné věci opravdu udělali lidé, leč bohužel ano!

P.S. O všech zde zmiňovaných věcech jsem psal tak, jak mi byli předloženy. Nic jsem neupravoval, někdy to pak vyznívá dost surově, nicméně, ono to tak bohužel bylo...