Jak už jsem se v předešlých týdnech zmiňoval, naskytla se mi možnost navštívit Památník Pankrác, tedy Pankráckou sekyrárnu (oddělení II/A), popravčí místo gestapa za Druhé světové války, která se nachází uvnitř Vazební věznice Praha Pankrác... O tom jak to tam vypadalo a vypadá se pokusí něco říci tento článek.
Pro pochopení okolností dobře poslouží článek na Wikipedii, který je však pln spousty nesmyslů, ostatně jako většina Wikipedie: ODKAZ
No pokud jste si přečetli výše zmíněný článek, tušíte co se za války na Pankráci dělo. Za připomenutí stojí zmínit, že po válce na stejném místě popravovali komunisté, ale nevyužívali už pankráckou gilotinu... Ta stojí stále na svém místě, jako památník zde popravených lidí...
Zdroj obrázku: Vězeňská služba ČR
Tento článek pojmu spíše jako dokumentaci toho, jak toto místo vůbec navštívit + nejdůležitější věci, které je potřeba zmínit.
Jak už bylo řečeno, Památník se nachází v areálu vězení, není proto možné se k němu dostat jen tak. Dva měsíce před návštěvou jsme do věznice museli zaslat čísla OP a rodná čísla. Před vstupem do areálu pak následovalo odevzdání záznamových zařízení - tedy mobily, foťáky atd... Následoval průchod přes detektor a rentgen všech věcí (znáte z letišť), tuto proceduru hlídali dva bachaři v omřížovaném prostoru, kam jsme mohli maximálně po 4 lidech. V mém případě se kontrola neobešla jen tak, byl jsem upozorněn, jestli se nesnažím pronést nějaké záznamové zařízení, nechal jsem si totiž v bundě flash disk, kterej tam nosím pořád :-)). Ten jsem tedy musel také nechat před bránou. Ještě před touto procedurou jsme odevzdali občanské průkazy a dostali od bachaře jakýsi cedulky s čísly :-). Poté nás nějakej pán z vedení věznice odvedl areálem do oddělení II/A, což bylo za války oddělení smrti, dnes tedy Památník Pankrác. Zde si nás už přebral Dr. Aleš Kýr (Vedoucí kabinetu dokumentace a historie VS ČR) a začal přednášet o historii vězeňství v českých zemích...
Protože nelze vystihnout všechny věci z jeho dvouhodinové přednášky, pokusím se nastínit alespoň pár základních faktů. Věděli jste třeba, že do tuším 60. let 19. století byli vězni odsouzení k doživotí spoutaní na rukou i nohou a v cele připevněni ke zdi? I nejstatnější jedinci prý takto přežili maximálně 8 měsíců, minimum pak bylo někde kolem dvou... Byly tu k vidění nějaké mučící nástroje, mezi největší patřil stroj na natahování vězňů a následnému vykloubení všech končetin z kloubů - pravděpodobnost doznání prý byla přesně 100% :). Byly tu k vidění také uniformy vězeňské služby, včetně uniforem nacistů. V další místnosti pak byla původní šibenice na které byl popraven Karl Hermann Frank (říšský ministr pro protektorát Čechy a Morava), Kurt Daluege (zastupující říšský protektor 1942-1943), nebo třeba Heinrich Jöckel (velitel Malé pevnosti Terezín v letech 1940-1945). Mají prý v depozitáři i oprátky posledních dvou jmenovaných, tu Frankovu jeden z popravčích údajně propil a nikdy se již nenašla...
Za zmínku také stojí perla o pankráckém katovi Weissovi, který nejenže přežil (zemřel 1986), ale dokonce prý v 70. letech žádal po československých orgánech potvrzení o "pracovním poměru" během války, že prý má v Německu o to menší důchod...
Informací bylo opravdu hodně, toto byl jen zlomek toho co mě teď napadá...
Poslední částí expozice je samotná sekyrárna, která se skládala ze 3 místností. V první seděl jakýsi tribunál, který vyřkl rozsudek (dodnes tam je vše původní). Tato místnost byla oddělena závěsem od místnosti s gilotinou, místo působí dost mrazivým dojmem, kromě oné gilotiny jsou u stropu také řeznické háky, na kterých SS věšela další trestance. Háky byly na pojízdném mechanismu, dle výpovědi Dr. Kýra se tak stávalo, že další odsouzený přišel k oprátce ještě v době kdy vedle visel někdo jiný. Popravy na gilotině prý trvaly kolem 3 minut, poté bylo tělo a hlava přeneseny vedle, do tzv. rakvárny. Uprostřed této místnosti je kanál, kolem kterého se dávali těla popravených, než jim odtekla krev...
Celé místo působí dost hrozně. Všechny věci jsou navíc pravé, nacisté gilotinu sice před útěkem hodili do Vltavy, ale byla vylovena a ani plán na odstřelení oddělení II/A jim nevyšel... Dochoval se tak i ručně psaný katův deník, ten jsme měli možnost vidět, poslední zápis o popravách je z 26. dubna 1945.. Celkově zde nacisté popravili 1079 osob (z toho 155 žen), v den jejich útěku před postupujícími armádami SSSR "čekalo" na oddělení II/A v celách smrti na popravu 55 lidí....
Historii už ale nezměníme, proto teď zase k veselejším věcem...
Z celé exkurze v areálu nemám bohužel jedinou fotku, protože, jak už jsem psal, museli jsme odevzdat fotoaparáty i mobily, některé fotky zvenčí (i zevnitř před odevzdáním věcí) jsem však ukořistil...
Takže tady menší fotoexkurz...
1. Budova Vrchního soudu a Vrchního státního zastupitelství... Nachází se na Náměstí Hrdinů a věznice je s touto budovou propojena tunelem (věznice je za tímto barákem), kterým se eskortují nejtěžší zločinci, například tam tudy prý v poslední době vedli berdychovce atp...
2. Deska na budově věznice... Fotky jsou takové naprd, ale celý areál je i zvenčí sledován kamerovým systémem, tak jsme tam moc nechtěli běhat jako japonský turisti :-).
3. Informační tabule uvnitř (před prvníma mřížema :-))
4. Návštěvní řád pankrácké věznice... (Ten už se asi taky fotit nemá, ale ještě jsem měl mobil :D)
5. A zlatý hřeb, Bistro U NEVINEJCH přímo před budovou :-)))...
Tolik tedy k fotkám, zevnitř opravdu nic nemám, ale během cesty po vnitřním areálu jsme potkali asi 5 věznů, dva si tam šli sami s kárkou a pak tam byl jeden co šel někam s bachařema, zbytek pak vedla bachařka někam s vysavačema :-))...
Celkově byl tento výlet hodně zvláštní, samo místo působí opravdu silným, depresivním dojmem. Jeho návštěva se umožňuje jen velice výjimečně a jsem proto rád, že jsem měl tu příležitost. Přecijen, kdo kdy byl na vejletě ve vězení (nikoliv jako zaměstnanec, host, nebo obyvatel :-))? Pokud budete mít možnost se k Památníku Pankrác někdy dostat, určitě ji využijte. To místo má každému i dnes co dát...
P.S. Na internetu jsem našel video z veřejné popravy K.H. Franka, tuto šibenici jsme tam viděli: ODKAZ (předem dodávám, že to je jen pro otrlé...)
Gilotinu, která je na Pankráci, uvidíte na této fotce: ODKAZ
Pro pochopení okolností dobře poslouží článek na Wikipedii, který je však pln spousty nesmyslů, ostatně jako většina Wikipedie: ODKAZ
No pokud jste si přečetli výše zmíněný článek, tušíte co se za války na Pankráci dělo. Za připomenutí stojí zmínit, že po válce na stejném místě popravovali komunisté, ale nevyužívali už pankráckou gilotinu... Ta stojí stále na svém místě, jako památník zde popravených lidí...
Zdroj obrázku: Vězeňská služba ČR
Tento článek pojmu spíše jako dokumentaci toho, jak toto místo vůbec navštívit + nejdůležitější věci, které je potřeba zmínit.
Jak už bylo řečeno, Památník se nachází v areálu vězení, není proto možné se k němu dostat jen tak. Dva měsíce před návštěvou jsme do věznice museli zaslat čísla OP a rodná čísla. Před vstupem do areálu pak následovalo odevzdání záznamových zařízení - tedy mobily, foťáky atd... Následoval průchod přes detektor a rentgen všech věcí (znáte z letišť), tuto proceduru hlídali dva bachaři v omřížovaném prostoru, kam jsme mohli maximálně po 4 lidech. V mém případě se kontrola neobešla jen tak, byl jsem upozorněn, jestli se nesnažím pronést nějaké záznamové zařízení, nechal jsem si totiž v bundě flash disk, kterej tam nosím pořád :-)). Ten jsem tedy musel také nechat před bránou. Ještě před touto procedurou jsme odevzdali občanské průkazy a dostali od bachaře jakýsi cedulky s čísly :-). Poté nás nějakej pán z vedení věznice odvedl areálem do oddělení II/A, což bylo za války oddělení smrti, dnes tedy Památník Pankrác. Zde si nás už přebral Dr. Aleš Kýr (Vedoucí kabinetu dokumentace a historie VS ČR) a začal přednášet o historii vězeňství v českých zemích...
Protože nelze vystihnout všechny věci z jeho dvouhodinové přednášky, pokusím se nastínit alespoň pár základních faktů. Věděli jste třeba, že do tuším 60. let 19. století byli vězni odsouzení k doživotí spoutaní na rukou i nohou a v cele připevněni ke zdi? I nejstatnější jedinci prý takto přežili maximálně 8 měsíců, minimum pak bylo někde kolem dvou... Byly tu k vidění nějaké mučící nástroje, mezi největší patřil stroj na natahování vězňů a následnému vykloubení všech končetin z kloubů - pravděpodobnost doznání prý byla přesně 100% :). Byly tu k vidění také uniformy vězeňské služby, včetně uniforem nacistů. V další místnosti pak byla původní šibenice na které byl popraven Karl Hermann Frank (říšský ministr pro protektorát Čechy a Morava), Kurt Daluege (zastupující říšský protektor 1942-1943), nebo třeba Heinrich Jöckel (velitel Malé pevnosti Terezín v letech 1940-1945). Mají prý v depozitáři i oprátky posledních dvou jmenovaných, tu Frankovu jeden z popravčích údajně propil a nikdy se již nenašla...
Za zmínku také stojí perla o pankráckém katovi Weissovi, který nejenže přežil (zemřel 1986), ale dokonce prý v 70. letech žádal po československých orgánech potvrzení o "pracovním poměru" během války, že prý má v Německu o to menší důchod...
Informací bylo opravdu hodně, toto byl jen zlomek toho co mě teď napadá...
Poslední částí expozice je samotná sekyrárna, která se skládala ze 3 místností. V první seděl jakýsi tribunál, který vyřkl rozsudek (dodnes tam je vše původní). Tato místnost byla oddělena závěsem od místnosti s gilotinou, místo působí dost mrazivým dojmem, kromě oné gilotiny jsou u stropu také řeznické háky, na kterých SS věšela další trestance. Háky byly na pojízdném mechanismu, dle výpovědi Dr. Kýra se tak stávalo, že další odsouzený přišel k oprátce ještě v době kdy vedle visel někdo jiný. Popravy na gilotině prý trvaly kolem 3 minut, poté bylo tělo a hlava přeneseny vedle, do tzv. rakvárny. Uprostřed této místnosti je kanál, kolem kterého se dávali těla popravených, než jim odtekla krev...
Celé místo působí dost hrozně. Všechny věci jsou navíc pravé, nacisté gilotinu sice před útěkem hodili do Vltavy, ale byla vylovena a ani plán na odstřelení oddělení II/A jim nevyšel... Dochoval se tak i ručně psaný katův deník, ten jsme měli možnost vidět, poslední zápis o popravách je z 26. dubna 1945.. Celkově zde nacisté popravili 1079 osob (z toho 155 žen), v den jejich útěku před postupujícími armádami SSSR "čekalo" na oddělení II/A v celách smrti na popravu 55 lidí....
Historii už ale nezměníme, proto teď zase k veselejším věcem...
Z celé exkurze v areálu nemám bohužel jedinou fotku, protože, jak už jsem psal, museli jsme odevzdat fotoaparáty i mobily, některé fotky zvenčí (i zevnitř před odevzdáním věcí) jsem však ukořistil...
Takže tady menší fotoexkurz...
1. Budova Vrchního soudu a Vrchního státního zastupitelství... Nachází se na Náměstí Hrdinů a věznice je s touto budovou propojena tunelem (věznice je za tímto barákem), kterým se eskortují nejtěžší zločinci, například tam tudy prý v poslední době vedli berdychovce atp...
2. Deska na budově věznice... Fotky jsou takové naprd, ale celý areál je i zvenčí sledován kamerovým systémem, tak jsme tam moc nechtěli běhat jako japonský turisti :-).
3. Informační tabule uvnitř (před prvníma mřížema :-))
4. Návštěvní řád pankrácké věznice... (Ten už se asi taky fotit nemá, ale ještě jsem měl mobil :D)
5. A zlatý hřeb, Bistro U NEVINEJCH přímo před budovou :-)))...
Tolik tedy k fotkám, zevnitř opravdu nic nemám, ale během cesty po vnitřním areálu jsme potkali asi 5 věznů, dva si tam šli sami s kárkou a pak tam byl jeden co šel někam s bachařema, zbytek pak vedla bachařka někam s vysavačema :-))...
Celkově byl tento výlet hodně zvláštní, samo místo působí opravdu silným, depresivním dojmem. Jeho návštěva se umožňuje jen velice výjimečně a jsem proto rád, že jsem měl tu příležitost. Přecijen, kdo kdy byl na vejletě ve vězení (nikoliv jako zaměstnanec, host, nebo obyvatel :-))? Pokud budete mít možnost se k Památníku Pankrác někdy dostat, určitě ji využijte. To místo má každému i dnes co dát...
P.S. Na internetu jsem našel video z veřejné popravy K.H. Franka, tuto šibenici jsme tam viděli: ODKAZ (předem dodávám, že to je jen pro otrlé...)
Gilotinu, která je na Pankráci, uvidíte na této fotce: ODKAZ
Asi nejlepší příspěvek, co jsem zatím na tvém blogu četl. "Pěkné", v jistém slova smyslu.
OdpovědětVymazatFrankovu oprátku prý popravčí rozřezal a po částech rozprodal. Následoval malér. O pankráckém katovy, by bylo lépe psát katovi.
OdpovědětVymazatPokud se pamatuji, co nám říkal pan Kýr, tak to bylo něco ve smyslu že ji v hospodě propil (což nevylučuje to co jste napsal)... Jestli ho následně propustili či jinak potrestali si už nepamatuji...
OdpovědětVymazatChybu jsem opravil... Pravopis neni zrovna moje chlouba :(.
Moje máma se popravy zúčastnila a platilo se vstupné.Tom
OdpovědětVymazatPřed týdnem jsem tam byl také-pracovně- a musím s tebou souhlasit, že je to tam opravdu zajímavé a hlavně pro tu mladší generaci i dost poučné..
OdpovědětVymazat